|
Ve
Velké Británii zaznamenalo v posledních deseti letech
zaměstnanecké vlastnictví v malých a středních
podnicích mimořádný nárůst. Rychle jsme
se blížili stavu, kdy bude každý desátý malý a střední
podnik vlastněn zaměstnanci. Ve většině
případů se zaměstnanci stávají 100%
vlastníky svého podniku. A to, aniž by museli vynaložit
jedinou penci z vlastních peněz. K tomuto úspěchu
přispělo zavedení mechanismu fondu zaměstnaneckého
vlastnictví, tj. Employee Ownership Trust,
v roce 2014.
A
pak... Rachel Reevesová je novou ministryní finance
rozhodla se znovu zavést daně z převodů
firem zaměstnancům. Místo 100% osvobození
od daně z příjmu z kapitálového majetku
při převodu podniku na zaměstnance
bylo toto osvobození nyní sníženo na 50 %. Má
to dramatické dopady. Ve Velké Británii se
ze dne na den zastavily převody podniků
na zaměstnance.
Ve
vyjádření ke svému rozhodnutí paní Reevesová
uvedla, že i 50% pobídka je stále významná; podle
ní by umožnila pokračovat v úspěšném převodu
podniků na zaměstnance.
Paní Reevesová ale neříkala pravdu. Věděla,
že dopad bude katastrofální. Byla na to upozorněna
ve zprávě, kterou obdržela. Tato zpráva podrobně
popisovala dvě hlavní daňové pobídky nabízené
na základě legislativy týkající se EOT, tj. fondu
zaměstnaneckého vlastnictví.
První pobídka se týká strany, která podnik prodává.
Při prodeji podniku do EOT je tento subjekt osvobozen
od daně (vztahuje se na něj úleva na dani
z kapitálových výnosů). Právě tuto pobídku
se paní Reevesová rozhodla snížit ze 100 % na 50 %.
Ve zprávě, kterou paní Reevesová obdržela, se
uvádí, že tato pobídka je „silným prodejním argumentem
modelu EOT“ a že z něj činí „volbu, která
je finančně atraktivnější než jiné
formy převodu podnikání“. Takže „změny v
úlevách na dani z kapitálových výnosů by snížily
atraktivitu přechodu na model EOT“.
Druhá pobídka se týká zisku, který EOT po převzetí
podniku rozděluje mezi zaměstnance-vlastníky.
Až do výše 3 600 liber ročně může
mít tato výplata podobu bonusu osvobozeného od daně.
Podle zprávy není tato pobídka rozhodující pro úspěch
modelu EOT, ale je „vnímána spíše jako ‚příjemný
benefit‘ navíc, nikoli jako klíčový faktor při
rozhodování o využití modelu EOT“.
Pro úplnost je třeba dodat následující fakta:
první pobídka je „jednorázová“. Nejenže je vysoce
účinná, ale pro britskou státní pokladnu představuje
relativně nízké náklady. Druhá pobídka naopak
není nezbytná, ale opakuje se rok co rok, což ve výsledku
znamená pro státní rozpočet značné výdaje.
A tady přichází na řadu největší nepravda
ze všech. Paní Reevesová tvrdila, že jí jde o snížení
nákladů na model EOT pro státní pokladnu. Namísto
omezení druhé pobídky, která je nákladná a má pouze
omezený efekt, se však rozhodla pro snížení první
pobídky, která je levná a zároveň velmi účinná.
To je podivná logika ve vztahu k britským veřejným
financím!
Jaké je tedy skutečné pozadí tohoto rozporu?
Prosíme o trpělivost. Vysvětlení přineseme
v některém z příštích vydání tohoto zpravodaje.
Někteří čtenáři ve Spojeném království
už možná vědí, oč jde. Budeme rádi, pokud
se s námi podělíte o své informace a příběhy,
které pro nás mohou být v budoucnu velmi užitečné.
Katastrofu
lze odvrátit jen jediným způsobem. Je nezbytné
obnovit 100% osvobození od daně z příjmu
z kapitálového majetku v souvislosti s prodejem podniku
zaměstnancům.
Více
info
|